Masožravé rostliny: fascinující dravci mezi rostlinami

Masožravé rostliny jsou jedinečné svými pastmi, které lákají, chytají a tráví hmyz. Jsou oblíbené zejména u dětí, protože jejich pasti se mohou rychle zavřít a působí až „mimozemsky“. Jejich jedinečnost však přináší i určité nároky na péči, a právě na tu se dnes podíváme.

Co jsou to masožravé rostliny?

Masožravé rostliny rostou v půdách chudých na živiny, kde by jiné rostliny jen stěží přežily. Aby si zajistily potřebné živiny, vyvinuly si různé typy pastí, do kterých lákají hmyz a drobné živočichy. Jakmile se kořist chytí, rostlina začne vylučovat trávicí šťávy a postupně z ní získává živiny. Masožravky najdeš téměř po celém světě s výjimkou Antarktidy, přičemž nejvíce druhů roste v Severní Americe, jihovýchodní Asii a Austrálii.

Nejznámější rody masožravých rostlin

Sarracenia – americké špirlice

Sarracenie pocházejí ze Severní Ameriky a poznáš je podle jejich nápadných džbánovitých pastí, které se liší tvarem i barvou. Hmyz lákají sladkým nektarem a lákavým zbarvením. Jakmile se kořist přiblíží k okraji pasti, kluzký povrch ji ošálí a hmyz spadne dovnitř. Tam už ho čekají trávicí enzymy, které ho postupně rozloží a umožní rostlině vstřebat živiny.

Pasti na masožravé rostliny Sarracenia. Zdroj: Džungla Plants

Dionaea – mucholapka podivná

Rostliny rodu Dionaea patří mezi nejznámější masožravky na světě. Stejně jako Sarracenia pocházejí ze Severní Ameriky, konkrétně z východního pobřeží USA. Nejvýraznějším znakem jsou jejich pohyblivé pasti připomínající otevřená ústa. Tyto pasti jsou citlivé na dotek a reagují díky drobným spouštěcím chloupkům na vnitřní straně listů. Když se kořist dotkne chloupků dvakrát v krátkém sledu, past se bleskově zavře a hmyz už nemá šanci uniknout.

Pasti Dionaea muscipula. Zdroj: Džungla Plants

Když se hmyz dotkne chloupků, rostlina zjistí přítomnost kořisti a rychle uzavře své pasti. Úniku brání zuby na okraji pasti, kterými proleze jen velmi malý hmyz. V takovém případě rostlina neplýtvá energií na příliš malou kořist a po nějaké době past znovu otevře. Může se otevřít jen dvakrát nebo třikrát, než začne zčernat a odumře.

Nepenthes – tropické džbánovky

Masožravé rostliny rodu Nepenthes, známé také jako tropické džbánovité rostliny, pocházejí z tropických oblastí. Najdeš je v jižní Asii, Indonésii, Malajsii, na Filipínách, Madagaskaru, Srí Lance a v Indii. Nejvíce druhů se vyskytuje na ostrovech Borneo, Sumatra a Filipíny. Na špičce svých listů mají pasti ve tvaru džbánků, které se používají k lovení kořisti. Tyto rostliny lákají hmyz vylučováním nektaru, který nejen že přitahuje kořist, ale zároveň pomáhá při jejím trávení. Když hmyz spadne do džbánku, je trávený a rostlina z něj získává živiny, které jí pomáhají růst v chudých půdách.

Do pastí na některé druhy se mohou chytit i menší živočichové, zejména žáby, ještěrky, ptáci a drobní savci. Zdroj: Džungla Plants

Drosera – rosnatky

Masožravé rosnatky, patřící do rodu Drosera, jsou považovány za největší rod masožravých rostlin. Vyskytují se na všech kontinentech světa s výjimkou Antarktidy. Tyto rostliny mají charakteristické lepkavé, kapkovité trichomy (chloupky), které pokrývají jejich listy. Tyto chloupky vylučují lepivou tekutinu, která láká hmyz. Jakmile se hmyz dostane do kontaktu s touto lepkavou tekutinou, je uvězněn a rostlina ho pomocí pohyblivých listů obalí. Po uzavření listu rostlina začne hmyz trávit a získávat z něj živiny.

Název rosnatka dostaly podle drobných kapiček nektaru, které se shromažďují na jejich „listových chloupcích“. Zdroj.

Nektar rosnatek láká, chytá a tráví kořist, zejména menší hmyz. Jakmile rostlina objeví kořist, rychle se pohybují její chloupky, které ji co nejtěsněji objímají a znemožní únik. Zajímavé je, že z jejich šťávy se často vyrábějí přírodní léky, zejména homeopatické kapky proti kašli a dýchacím problémům.

Pinguicula 

Masožravé rostliny rodu Pinguicula, známé také jako motýlokvěté, jsou rozšířeny především na severní polokouli, ale některé druhy se vyskytují i v Mexiku, Střední a Jižní Americe. Stejně jako Drosera lákají svou kořist vylučováním lepkavého nektaru, který se hromadí na povrchu jejich listů. Když se hmyz dostane do kontaktu s rostlinou, zvýší se vylučování trávicích šťáv, které hmyzu znemožní únik.

Jsou známé především pro svou výjimečnou schopnost chytat mušky, které nám často způsobují potíže. Zdroj: Here…but not

Péče o masožravé rostliny

Světlo

Masožravé rostliny potřebují hodně světla, jak přímého, tak nepřímého. Přímé světlo pomáhá pastem zbarvit se do různých odstínů fialové, růžové a červené, zatímco oblasti s méně přímým světlem zůstávají zelené. Nejlepší je, když rostliny dostávají přímé sluneční světlo ráno a pozdě odpoledne, kdy nejsou paprsky tak silné a nemohou spálit listy.

Zavlažování

Masožravé rostliny mají rády vlhkou půdu a nemají rády, když mezi zálivkami půda vysychá. Většina masožravých rostlin preferuje, když stojí stále v centimetrové vrstvě vody. Výjimkou je Nepenthes, který by neměl stát ve vodě. U tohoto rodu je nejlepší nechat horní dva centimetry půdy mezi zaléváním vyschnout.

Masožravé rostliny je nejlépe umístit do misky nebo skleněné nádoby, kde lze pravidelně sledovat hladinu vody. Zdroj: Džungla Plants

Při zalévání masožravých rostlin je důležité vždy používat destilovanou nebo dešťovou vodu, protože voda z kohoutku může rostlinu poškodit. Alternativně je možné použít převařenou vodu, která byla předem ochlazena. V zimě by masožravé rostliny neměly stát ve vodě a půda by měla být stále rovnoměrně vlhká, ale ne přemokřená.

Pokud se ze džbánku vylije nektar, můžete jej doplnit do ¼ destilovanou nebo dešťovou vodou, abyste zabránili jeho vyschnutí. Zdroj: Džungla Plants

Vlhkost a teplota vzduchu

Masožravé rostliny potřebují alespoň průměrnou vlhkost, ideálně vysokou. Při nízké vlhkosti může růst zpomalit a stávající pasti mohou začít odumírat. Všechny masožravé rostliny mají nejraději teploty mezi 16 a 27 °C.

Hnojení a krmení

Masožravé rostliny nepotřebují hnojení, protože všechny živiny získávají z uloveného hmyzu a malých zvířat. Hnojení by jim dokonce mohlo škodit, protože většina z nich roste v půdách chudých na živiny a není zvyklá na vyšší koncentrace živin v půdě. Jediné masožravé rostliny, které potřebují hnojení, jsou Nepenthes. Ty se hnojí zředěným hnojivem pro orchideje, přičemž směs se připravuje v poměru 1:10 s destilovanou vodou a nalévá se do džbánků.

Poškození v důsledku hnojení masožravky Nepenthes. Zdroj: r/SavageGarden

Není také potřeba přikrmovat, protože masožravé rostliny se dokážou „nakrmit“ dostatečně, aby přežily v běžných podmínkách místnosti. Proto není nutné házet mrtvý hmyz do pastí masožravek. Také se vyhněte častému dotýkání pastí, které jsou velmi choulostivé – při nadměrném kontaktu se mohou poškodit a uhynout.

Pasti, které jsou často podrážděné, se mohou časem přestat zavírat nebo zcela odumřít. Zdroj: Džungla Plants

Přesazování a půda

Masožravé rostliny je třeba čas od času přesadit do čerstvé půdy. Mezi známky, že je čas na přesazení, patří:

• Rostlina je slabá, bledá a již neroste.
• Kořeny prorůstají drenážními otvory na dně květináče.
• Zelená část rostliny je těžká a snadno se převrací.
• Při zalévání voda rychle stéká po květináči, aniž by smáčela půdu.

Při přesazování je důležité používat speciální půdu pro masožravky, protože běžná tropická půda může obsahovat příliš mnoho živin. Doporučujeme použít naši půdní směs pro masožravé rostliny , která je ideální pro masožravé rostliny rodu Dionea a Sarracenia. Tato směs je také vhodná pro většinu masožravek rodu Drosera a Nepenthes. Pro Nepenthes je nejlepší přidat do směsi o třetinu více kůry.

Naše směs pro masožravé rostliny není vhodná pro masožravky rodu Pinguicula. Pro ně si můžete namíchat vlastní směs přidáním jedné odměrky písku a jedné odměrky perlitu na každé dvě odměrky rašeliny. Také můžete použít kokosovou rašelinu, ale před použitím ji důkladně propláchněte, abyste odstranili přirozené soli.

Přezimování

Většina masožravých rostlin potřebuje období zimního klidu, během kterého by měly být v místnosti s nižšími teplotami. Pokud nemají tento odpočinkový čas, mohou se vyčerpat a zemřít. Nástup klidového období se projevuje rychlým odumíráním pastí a pomalejším růstem. Rostlinu je třeba umístit na chladnější místo s minimem nebo žádným světlem, a to až do začátku jara. Zde je několik tipů pro úspěšné přezimování masožravých rostlin:

• Teplota: Vnitřní teplota by se měla během přezimování pohybovat mezi 4 a 7 °C.
• Světlo: Úplná nepřítomnost světla není pro masožravé rostliny během klidového období škodlivá, pokud je teplota nižší než 7 °C.
• Zavlažování: Rostlina by měla mít neustále vlhkou, ale ne přemokřenou půdu. V zimě nesmí stát ve vodě!
• Plíseň: Pokud na rostlině nebo v půdě objevíte plíseň, odstraňte plesnivé části a ošetřete rostlinu BIO fungicidem.
• Lednice: Pokud nemáte k dispozici chladnou místnost, můžete masožravou rostlinu umístit do lednice. Předtím ji uzavřete do průhledného sáčku a nezapomeňte ji zalít.

Na začátku jara postupně přemístěte masožravou rostlinu do teplejší a světlejší místnosti. Začněte tím, že ji umístíte do tmavší koupelny nebo chodby, a po přibližně dvou týdnech ji přemístíte na světlejší místo.

Běžné problémy

Opadávající a tenké listy nebo zvláštně tvarované pasti

Tento problém obvykle nastává, když rostlina nemá dostatek světla. V takovém případě je nejlepší rostlinu přemístit na světlejší místo, kde bude mít přímé sluneční světlo, ideálně ráno a pozdě odpoledne.

.

Příklad Sarracenia, které se nedostává dostatek světla. Zdroj: app. Greg, uživatel @PlantedApart

Smutnice (černé mušky) v půdě

Masožravé rostliny jsou kvůli trvale vlhké půdě náchylné k výskytu smutnic (černých mušek) v půdě. Pokud se jejich počet výrazně zvýší, mohou larvy poškodit kořeny rostliny. Proti jejich líhnutí můžete účinně zabránit tak, že na povrch půdy nasypete vrstvu 5 mm hrubého zahradnického písku.

Odumírání pastí

Odumírání pastí je normální součástí růstu masožravých rostlin, protože rostlina přesměruje energii do tvorby nových pastí. Mrtvé pasti můžete odstřihnout sterilními nůžkami. Pokud zjistíte, že pasti odumírají ve velkém množství, může to být způsobeno příliš suchým vzduchem nebo dlouhým obdobím bez zálivky. Pasti také začnou rychleji odumírat, když rostlina přejde do období klidu.

Odumírání pasti při přechodu do klidového období. Zdroj: Tom’s carnivores

Škůdci

Kromě otravných smutnic (černých mušek) se na masožravých rostlinách mohou objevovat také mšice a roztoči. Rostlinu proto pravidelně sledujte a věnujte zvláštní pozornost světlým skvrnám na listech, drobným pavučinám a odumírání nových listů. Je důležité škůdce správně identifikovat a ošetřit je účinným přípravkem.

Doufáme, že vám tento blog poskytl mnoho užitečných informací, které vám pomohou při péči o vaše masožravce. Slibujeme, že pokud budete dodržovat alespoň většinu našich rad, nejenže přežije, ale bude se jim dařit jako blázen.

Ať rostou! 🌿